Rakousko zvolilo, voliči zapláčou
Stalin říkával:"Není důležité, jak kdo volí, ale kdo ty hlasy počítá“
,
,
,Obecně známou pravdou je, že ďábel tkví v maličkostech. Tou „maličkostí“ v prezidentských volbách v Rakousku byly tzv. korespondenční hlasy. Tedy nikoli volič, který přijde osobně k urně – kdekoli, ale kdosi – nic moc ověřený, ale obdařený hlasovací kartičkou, vloženou do obálky a odeslanou z jakékoli pošty. Je zde důvod k zamyšlení? Určitě a nejen to. Je zde důvod k pochybnostem. Nicméně, v Rakousku je toto hlasování zatím obvyklé.
Co je zase velmi obvyklé v české kotlině, kdo a jakým způsobem vyjadřuje svoji radost ze zvolení „zeleného“ profesora Alexandra Van der Bellena. Pro českého voliče by mělo být varováním velmi výmluvným, že Diensbier, Oba Stropničtí i premiér Sobotka. Tedy ti, kdo za Jidášův groš přes rok prodávají Bruselu a Berlínu Českou republiku.
Martin Stropnický vzkázal: „Gratuluji Alexanderu Van der Bellenovi ke zvolení novým rakouským prezidentem. Je to těsné, ale pro Evropu důležité vítězství.“
Jeho syn, předseda Zelených Matěj Stropnický, dal průchod své radosti ještě více: „Hotovo, Rakousko má zeleného prezidenta.“ Zdůraznil, že země, která rozhodnutím vlády přijme do roku 2019 téměř sto třicet tisíc uprchlíků a loni jich přijala devadesát tisíc, prošla za poslední rok těžkou zkouškou. Dokázala ale prý svou vstřícnou politiku obhájit i před veřejností.
Nepřeji našim rakouským sousedům nic zlého. Ale! Měli by si zeleného presidenta s modrou krví pečlivě hlídat. Zvláště pak nyní, kdy je Rakousko doslova rozděleno na dvě poloviny. Ta jedna, za jejíž zájmy kandidoval Norbert Hofer – dle našich médií populista, by to hlídání měla brát jako morální povinnost. Prohra jejich kandidáta o minimum hlasů navíc těch korespondenčních, je k tomu nejen opravňuje, ale přímo vybízí.
To hlídání je někdy složité, občas marné, ale je nutné.
Volby v Rakousku by měly být také výzvou směrem k nám, voličům do Česka. Nejen, že je nutné jít k volbám, ale pak je také ještě nutnější hlídat ty, kteří ony hlasy počítají. Přesně dle citátu, který uvádí toto zamyšlení. Tedy – Není důležité, jak kdo volí, ale kdo ty hlasy počítá!
