Vážení čtenáři, Po delším čase se k Vám vrací internetové noviny – Zrcadlení Nové doby. Jak jste si jistě všimli, v záhlaví nesou navíc zkratku – NL. Za tu nepříliš dlouhou dobu, co jsme se odmlčeli, nabralo dění kolem nás všech – i v Evropě, na obrátkách a směru, který se ne všem líbí. Na stránkách našich novin se Vám opět budeme snažit poukázat na události z jiných úhlů pohledu, než tak činí tzv. oficiální média. A to jak tištěná, tak multimediální. Neosobujeme si v žádném případě nárok na ten jediný správný názor. Mnohé bude určeno jen k zamyšlení, další k polemice, jiné i výměně různých, často protichůdných názorů. Budeme se snažit zahrnout do našich novin, co možná nejširší spektrum jak událostí, tak pohledů na ně. Jakkoli se budeme snažit o celkovou objektivitu - zkratka NL určuje ten zásadní směr, kterým se chystáme jít. Národní Listy. Chceme upozorňovat, burcovat, pranýřovat vše, o čem se domníváme – či jsme přesvědčeni, že oficiální tiskoviny zamlčují, v čem „mlží“ nebo – v mnoha případech - podávají zcela nepravdivé informace. Doufáme, že i s pomocí Vás, čtenářů – dopisovatelů – se nám to, alespoň z části bude dařit. Mirka Franková . .
historie se opakuje ................. Kdo nezná svoji minulost, nechápe přítomnost a nezaslouží si budoucnost. Každým rokem vznikají nové a nové dokumentární filmy o druhé světové válce. Po letech se zpřístupňují dokumenty na celá desetiletí ukrytá v sejfech a opatřená červeným razítkem – Přísně tajné. Stále dokola je divákům připomínáno, jak tragické následky přináší tolerance k násilí, rozpínavosti a k přezírání toho, kam může Evropu a svět zatáhnout chorobná mysl jedince, kterému se dostane do rukou nikým nekontrolovaná, neomezená a všemi tolerovaná moc. V roce 1940 se francouzské děti učily ve francouzských školách o Hitlerovi. To poté, co jejich političtí představitelé, společně s Anglií a Itálií dovolili jednomu s knírkem vše, co si vymyslel. Než pochopili, že je to tragedie nejen pro ně, ale pro celou Evropu a celý svět, nebyl nepřítel před branami, ale uvnitř jejich – našich měst. Dnes se situace opakuje. S tím rozdílem, že se naše děti napříč Evropou učí o toleranci k netolerantním menšinám. A tzv. velmoci, nepoučeny historií vrhají společnými silami Evropu do velmi podobné, a já říkám daleko horší, katastrofy! A opět tytéž velmoci s direktivně vztyčenými ukazováčky poukazují na ty, kteří se chtějí bránit, a křičí na ně, že ničí mír – tedy mírové soužití v Evropě! Již se ukázalo a je historicky zdokumentováno, a krví prosáklou evropskou půdou stvrzeno, že tzv. evropské velmoci se velmi často mýlí! A z historie se nechtějí poučit. Je povinností nás ostatních se tentokrát, poučeni historií, žádnému diktátu nepodvolit. . . . . . .