Úcta k tradicím, respekt ke kořenům
Je mi velmi smutno, když se musím dívat, jak jsou pošlapávány naše národní tradice a mladá generace naprosto a cíleně vytrhávána z kořenů svébytnosti.
generace naprosto a cíleně vytrhávána z kořenů svébytnosti.
Národ České kotliny má být na co hrdý. Bohu žel, dnes se ve školách učí něco poněkud jiného. Především, jak se máme chovat k cizincům a respektovat jejich práva, byť je to mnohdy na úkor práv a tradic našich. V těchto dnech je na veřejnoprávní televizi skloňován v každém pádu a několikrát denně Karel IV a jeho 700 sté výročí narození. Jistě činnost Bohu libá, ovšem vědomí národní identity není jen o Otci vlasti. Je to o každodenní práci, o ctění tradic jako celku.
Je to o takových zdánlivých maličkostech, jako je zdobení májek svobodným děvčatům, je to o stavění , hlídání a kácení „májů“, na návsích, o hoších, kteří jsou vedeni rodiči, že na Velikonoce se chodí od Zeleného čtvrtku, přes Velký pátek až po Bílou sobotu – „hrkat“ protože zvony „odletěly“ do Říma. Je to o tom, že dobu předvelikonoční uzavírá veselí maškar, pochovávání basy a pak nastává ono tiché a klidné, veselí prosté, očekávání Velikonoc . Je to o umění usmažit koblihy – ty pravé. A o umění uplést si vlastní kocar, tatar, pomlázku.
Je to tradicích Vánoc. Době před vánoční – i po vánoční. Kdo z vás viděl naposled Tři krále? Komu z Vás napsali bílou křídou na rám dveří K+M+B? A popřáli mnoho štěstí , zdraví do následujícího roku? O letošních Vánocích ani vánoční strom na Staroměstském náměstí nezazářil do soumraku jako jednolitý barevný rej. Prý musíme postupně, abychom nepopudili! Já se ptám KOHO?
Nechali jsme si našimi demokraticky zvolenými vládami nedemokraticky ukrást i naše tradiční porážky doma vykrmených pašíků. Jako dítě jsem chodila po sousedech s výslužkou a chlubila se mincemi za donášku. Dnes je darování „šperků“ z domácí porážky trestné. Sousedka Vám nesmí prodat mléko od vlastní stračeny. To vše, a mnoho jiného jsme opustili a opouštíme pod diktátem Bruselu. Co na tom, že to bylo po staletí tradiční a udržovalo především život na vsích tzv. pospolu? Vesnici nesmyslnými direktivami a zákazy ničíme a dříve soběstačný venkov je rozvrácen. V době mobilů a internetu má soused k sousedovi dál, než tomu bylo kdykoli jindy. Sebemodernější i phone nenahradí člověčí úsměv, společný zážitek, podanou pomocnou ruku. Začala jsem již dávno věřit tomu, že jde o záměr. Rozděl a panuj! Národ, který nezná a nectí své tradice, neříká mu naprosto nic úcta k předkům a bohaté historii není národem ale množinou jednotlivců. Závěrem snad jedno poučení – Kdo nezná svoji minulost, nechápe přítomnost a nezaslouží si budoucnost!
Pojďme tedy společně probudit to, co probudit lze, opravit to, co opravit se dá, a naučme se být opět hrdí na svoji bohatou kulturu a historii.
Mirka Franková
Předs. BPI Turnovsko
